Mohou chtít setřást to ze sebe a vrátit se do hry, ale jedno poranění hlavy, dokonce lehké, může atlety vystavit nebezpečí traumatického poranění mozku v budoucnosti. Podle výzkumných pracovníků z lékařské fakulty Univerzity v Pensylvánii existuje větší riziko těžkého (dokonce i trvalého) poškození mozku, jestliže dojde k opakovanému poranění hlavy během 24 hodin. Výsledky studie, publikované v časopise “Neurosurgery”, jsou varováním pro oběti nehod a týrání, stejně tak jako pro amatérské a profesionální atlety. Výzkumní pracovníci věří, že jejich práce nabízí nový způsob, jak nahlížet na opakující se poranění hlavy. Názor, že atleti se mohou po poranění hlavy rychle vrátit do hry, je znepokojující.
“Když se podíváte na doporučení pro lehká poranění hlavy u atletů od středních škol po profesionály, zjistíte, že jsou psaná bez většího použití vědeckých dat”, říká Tracy K. McIntosh, PhD (profesor Univerzity v Pensylvánii a ředitel “Penn Head Injury Center”). “Naše zjištění představují první skutečný pokus podívat se na poranění hlavy pomocí vědy. Byli jsme překvapeni tím, jak trvalé poškození může být.”
Podle výzkumných pracovníků následky opakujících se poranění hlavy nemusí být vnímány několik měsíců . Výzkumní pracovníci zkoumali následky traumatického poranění u myší a jasně viděli, jak může druhé poranění hlavy zhoršit dopady prvního poranění, jestliže k němu dojde do 24 hodin. Nicméně trvalé kognitivní poškození nenásleduje bezprostředně. Ve skutečnosti se dopady traumatického poranění zdály být přechodné a myši se vrátily téměř do normálního stavu, vykazovaly dobré výsledky v řadě testů, které monitorovaly jejich kognitivní a motorické dovednosti. “Nicméně asi po 56 dnech jsme začali sledovat měřitelné poruchy motorických dovedností a následně poruchy v buňkách mozku”, uvádí McIntosh. “To koreluje s tím, co víme o opakovaných poraněních hlavy u lidí a jejich roli u neurodegenerativních onemocněních.”
Existuje narůstající množství dat, podle kterých u osob, které jsou vystaveny opakujícím se poraněním hlavy při sportu, existuje větší riziko neurodegenerativních onemocněních v pozdějším životě. Ve skutečnosti se poškození mozku u obětí “pugilistica demence” (boxerská demence) nebo “punch-drunk syndrom” (syndrom posttraumatické encefalopatie) výrazně podobá poškození mozku u osob s Alzheimerovou chorobou. Přestože McIntosch a jeho kolegové neznají přesný mechanismus, který vede k poškození po opakujících se poranění hlavy, zajímají se o jeden protein v buňce mozku, u kterého se ví, že přispívá k Alzheimerově chorobě. Zvýšený výskyt “beta amaloid protein” byl nalezen ve velkém množství neuronů myší, které byly vystaveny opakujícím se poraněním hlavy, spolu se zvýšeným množstvím mrtvých nebo umírajících neuronů. Domnívají se, že při poranění hlavy dochází ke kumulaci “beta amaloid protein” v tělech neuronů sloužících k podpoře vytváření mozkových buněk a průchodu nutričních látek. Tato překážka pomalu dusí buňky a časem vede k jejich úmrtí.
“Samozřejmě ne vždy rozpoznáme, že po otřesu došlo k poranění mozku”, říká McIntosh. “Poškození není také vždy rozpoznatelné. To znamená, že nemusí vždy dojít k fraktuře lebky, aby došlo k poranění mozku.” Podle McIntoshe je traumatické poranění mozku “tichou epidemií” ve společnosti. Každý rok dojde podle odhadů ve Spojených státech amerických ke dvěma miliónům traumatických poranění mozku, z nichž přibližně 500.000 případů si vyžádá hospitalizaci. Většina pacientů nicméně nevyhledá profesionální lékařskou pomoc nebo je propuštěna ihned po vyšetření. Podle McIntoshe je přání vrátit se do hry obdivuhodné, ale nestojí za riziko.
Odkaz:
http://www.neuroskills.com/pr-mild.shtml
Související články:
http://www.rozhlas.cz/leonardo/clovek/_zprava/650614
http://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-200002-0006.php