Autorka: Nicole Harmon, CORE Health Care, Spojené státy americké
Cíle
Rodiny s osobami po poranění mozku jsou vystaveny nesčetným reakcím a problémům, které mohou narušovat každodenní život a které může být obtížné pochopit. Cílem této studie bylo více pochopit zkušenosti rodin, které pečují o osoby po poranění mozku po té, co jsou propuštěny z rehabilitačního zařízení. Potřeby těchto rodin jsou dvojí. Za prvé rodiny potřebují být dobře vzdělávány – vědět, jaké jsou komunitní a jiné zdroje, které mohou využít během péče. Za druhé rodiny potřebují pochopit, jak komunikovat a pozitivně vycházet s členem rodiny po poranění mozku. Výzkumy poukazují na skutečnost, že žádná z těchto potřeb není efektivně naplňována. Jedním z hlavních cílů této studie bylo použít průvodce pro rodiny s osobou po poranění mozku na DVD. Tento průvodce měl pomoct rodinám pochopit časté poruchy chování, se kterými mají rodiny zkušenosti. Druhým cílem bylo zachytit rozhodující potřeby pečujících rodin, a zlepšit tak povědomí o potřebách této populace u rehabilitačních pracovníků a odborníků v oblasti psychologie a psychiatrie.
Metoda
Protože cílem studie bylo pochopit zkušenosti a potřeby pečujících rodin, byl použitý fenomenologický kvalitativní přístup prostřednictvím skupiny a rozhovorů. Jedenáct rodinných pečovatelů absolvovalo individuální rozhovory ve dvou kolech a zúčastnilo se jedné skupiny, na které se hovořilo o jejich problémech a potřebách v roli pečujících. Péče o člena rodiny trvala jeden až osmnáct let po poranění.
Výsledky
Hlavní témata pečujících osob byla:
1. změny v chování a změny osobnosti po poranění mozku (verbální a fyzická agrese, nedostatek iniciace, impulsivnost, nedostatek spolupráce, malá frustrační tolerance, slabé sebeuvědomění);
2. překážky na cestě k nezávislosti (úsilí povzbuzovat nezávislost, řízení automobilu, hospodaření s penězi, řízení času, únava a poruchy spánku, inkontinence, osobní odpovědnost);
3. změny v každodenním životě pečujících osob a osob po poranění mozku (pohyb, odchod do důchodu/změna zaměstnání, finanční závazek pro pečující osoby, rozvod, intimní vztahy, změny vztahů uvnitř rodiny, přátelství);
4. každodenní stresory pro pečující rodiny (nikdo nás na to nepřipravil, beznadějný zdravotnický personál, přijetí, přetíženost a vyčerpanost, boj s finančními zdroji, pocity viny, odpočinek);
5. pozitivní zaměření pečujících osob (motivace, víra, humor, zdroje duševního zdraví, spojení s terapeutem).
Závěry
Větší povědomí o potřebách a situacích, se kterými se potýkají rodiny pečující o osoby po poranění mozku po jejich propuštění z rehabilitačního zařízení, umožní rehabilitačním pracovníkům a odporníkům v oblasti psychologie a psychiatrie zvýšit účinnost a úspěšnost jejich práce s touto populací. Další výzkum by měl zvážit kvantitativní přístup s cílem prozkoumat naléhavá témata a jejich roli v současné rehabilitační terapii.
Odkaz:
https://ibia.conference-services.net/reports/template/onetextabstract.xml?xsl=template/onetextabstract.xsl&conferenceID=1677&abstractID=359762