Autorka: Carolyn Rocchio, TBI Challenge! (ročník 4, číslo 2, 2000), Carolyn Rocchio má syna po poranění mozku, ke kterému došlu při automobilové nehodě v roce 1982, je zakladatelkou “Brain Injury Association” na Floridě a členkou rady této asociace.

Sociologie definuje strukturu jako schéma nebo organizaci prvků ve společnosti nebo kultuře a/nebo několik částí, které vytváří celek. Lidé po poranění mozku často zažívají ztrátu celistvosti kvůli přerušení spojení v mozku. Struktura často představuje pro osobu po poranění mozku záchranné lano, které jí umožňuje smysluplně organizovat život, což přispívá k celkové pohodě a úspěšné interakci v komunitě.

Frontální laloky mozku jsou nejvíce zranitelné zejména při nárazech auta. Lidé obvykle zažívají ztrátu vyšších exekutivních funkcí, což vede k obtížím při zvládání mnoha aspektů života, které doposud byly brány jako samozřejmost. Lidé si postupně vyvíjí škálu dovedností, které používají při stanovení cílů a strategií k jejich dosažení. Po poranění mozku může být i stanovení nejjednoduššího krátkodobého cíle nemožné, stejně tak jako zvládání jednoduchých úkolů, zahájení činností a organizování bez podpory (bez písemného a/nebo zvukového záznamu).

Je nezbytné porozumět zachovaným silným stránkám osoby po poranění mozku a identifikovat slabé stránky za pomoci komplexního neuropsychologického vyšetření a hodnocení z různých terapií. Léčebný plán v rámci rehabilitace je navržen tak, aby došlo k nápravě, změně a/nebo rozvíjení strategií kompenzujících zjištěné deficity. Během rehabilitace se klient nachází ve velmi strukturovaném prostředí – je stanovena přesná hodina pro stravování, daný harmonogram terapeutických setkání... Existuje málo prostoru pro samostatné plánování času. Většina klientů je vybízena k tomu, aby využívala deníky, pečovatelky, paměťová zařízení a další externí pomůcky ke zlepšení funkčních schopností a získání určité kontroly nad svými životy. Dobrý plán by měl rodinu připravit k převzetí, alespoň po krátkou dobu, zodpovědnosti za vedení osoby po poranění mozku a za plnění stanovených cílů.

Rodinní příslušníci a pečovatelé, bohužel, vždy nezískají adekvátní informace o tom, jak je důležité udržet jednou danou strukturu v domácím prostředí. Jen málo jednotlivců po poranění mozku, jestli vůbec nějací, je schopno po návratu domů navázat na to, co bylo v důsledku poranění přerušeno, přestože většina obnoví mnoho ze svých zaběhnutých rutin. Nejúspěšnější přechody z rehabilitačního do domácího prostředí jsou ty, při kterých rodina/pečovatelé strukturují prostředí a průběžně posilují doporučení ze stanoveného plánu. Dovednosti získané při rehabilitaci by tak měly být i nadále používány. Postupem času se strukturované prostředí stává přijatelnou součástí života a může vytvořit harmonické domácí prostředí (i s ohledem přizpůsobování se neočekávaným situacím).

Při absenci rehabilitace a plánu musí být rodiny velmi kreativní a vytvořit si vlastní “programy”, které naplní den produktivní činností. Většina rodin je zmatena kognitivními změnami, ke kterým dochází po poranění mozku, a nestálý výkon svého člena rodiny shledávají velmi frustrujícím. Jiné faktory jako je únava, těkavost a snížení výkonu při opakovaných úkolech mohou představovat hlavní překážky zaměstnanosti.

Poškození čelních laloků mozku ovlivňuje úsudek, uvažování, vznětlivost, řešení problémů a organizační schopnosti. Základní znalost deficitů, jednoduchá logika a zdravý rozum mohou přitom pomoct při péči. Vznětlivý člověk, náchylný k tomu, by říkal věci, aniž by zvažoval dopad na druhé, může potřebovat pomůcky k vhodnější konverzaci. Problémy s pamětí jsou lépe zvládány za pomocí paměťových zařízení, používaných i při rehabilitaci, jako například deníky, poznámkové bloky, psané seznamy. V domácím prostředí může být nezbytné používat štítky k rozpoznání položek v zásuvkách a skříních a k organizaci kroků potřebných k uskutečnění nezbytných prací. Strukturování věcí tak, aby vše bylo průběžně udržováno na místě, zabraňuje frustraci z neustálého hledání ztraceného.

Když jsou kognitivní problémy vážné, je nezbytné zajistit bezpečí. Například:

Pro osobu po poranění mozku může být bezpečnější vařit v mikrovlnné troubě spíše než na sporáku. Samotný minutník může pomoct k tomu, aby člověk nezapomněl na oblečení v pračce nebo sušičce. Tabule jsou velmi užitečné při vytváření seznamu aktivit. Těm, kteří mají problémy při spravování financí, může pomoct asistence při sestavování rozpočtu. Mít jednoho člena rodiny v roli “bankéře” může být také užitečné, jsou-li nákupy plánované a peněz je potřeba.

Změnit prostředí je snazší než změnit člověka. Plánování a strukturace prostředí mohou zabránit mnoha behaviorálním problémům vzešlých ze zmatení a nedostatku organizačních schopností. Na začátku může být velmi pracné a časově náročné zavést strukturu, ale “investice” se vyplatí. Mít seznam aktivit, stejně tak jako místo pro všechno a vše na místě snižuje frustraci nejenom osob po poranění mozku, ale i těch, kteří s ní žijí. Struktura, struktura, struktura. Zkuste. Funguje to, ale může trvat nějaký čas si na ni zvyknout.

http://www.biausa.org/publications/structure_puttingthepiecestogether.htm