pomáháme lidem po
poškození mozku v návratu
do aktivního života
lidem s duševním onemocněním
na cestě z izolace a
nelehké životní situace FB EN

Co si mozek pamatuje?

Většina z nás se při poslechu nebo studiu neobejde bez poznámek, které nám následně pomohou se k tématu vrátit, to nejdůležitější si znovu projít ve snaze si hlavní myšlenky zapamatovat a být opět o něco chytřejší:)

 

Přiblížíme si, jak náš mozek pracuje a jakým způsobem jemu i sobě můžeme k zapamatování pomoct.

 

Vědecké výzkumy ukázaly, že si lidsky mozek během učení pamatuje především následující věci:

- informace, které jsme se dozvěděli na začátku, tzv. efekt prvního dojmu

- informace ze závěru učení, tzv. efekt novosti

- všechny poznatky, které jsme si dokázali spojit s věcmi či vzorci, jež už známe, nebo můžeme provázat s dalšími částmi nové látky

- cokoliv, co je nějakým způsobem mimořádné či unikátní

- věci, které nezvykle silně zapůsobí na některý z pěti smyslů

- cokoliv, co má pro nás nějaký zvláštní osobní význam

 

Naše mozky zcela přirozeně hledají opakující se vzory a celistvé tvary. Např. při čtení slov „Marečku, podejte...“ bude mít většina z vás nutkání doplnit: „mi pero“. Této tendenci hledat doplnění se říká „gestalt“ - jde o vrozený pud vyplňovat prázdná místa novými slovy a obrazy. A právě tento pud, toto nutkání nám pomáhají uspokojit myšlenkové mapy. Nabízení možnost vytvořit nekonečnou řadu asociativních „háčků“, které vám pomohou důkladně prozkoumat každou myšlenku či otázku, která vám leží v hlavě.

 

Následující ilustrativní obrázek nám ukazuje výsledky výzkumu prof. Rogera Sperryho (držitele Nobelovy ceny) z konce 60. let, které jsou dnech již známy nejen odborné veřejnosti. Tyto výzkumy se snažili dokázat dominanci obou hemisfér, tj. za co která část mozku zodpovídá.

 

Podobný obrázek – myšlenkovou mapu – si můžete zkusit vytvořit také k informacím z tohoto článku a ono tvrzení o větší efektivitě uchování a vybavování informací si v praxi ověřit.

 

Nicméně touto teorií „levostrannosti“ či „pravostrannosti“ se nemusíte nechat nijak svazovat. Ale o tom si něco více řekneme až v navazujícím článku věnovanému myšlenkovým mapám.

 

Zdroj: Buzan, T.: Myšlenkové mapy

PřílohaVelikost
mapa_rozdělení hemisfér.pdf881.84 KB
St, 3. 2. 2021 v 8:21:39, Jitka Častulíková