pomáháme lidem po
poškození mozku v návratu
do aktivního života
lidem s duševním onemocněním
na cestě z izolace a
nelehké životní situace FB EN

Je nám ctí - Adriena Šimotová

„To, o čem chci mluvit, je člověk.“

 

Projekt Je nám ctí nám v měsíci srpnu představuje jednu z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění 2. poloviny 20. a počátku 21. století – Adrienu Šimotovou.

Neobyčejně citlivá, přesto však velmi silná žena, jejíž umělecká tvorba byla úzce svázána s jejím životním osudem. Začínala krajinomalbou, později přešla k figurálním námětům a po smrti manžela a syna se zaměřila na práci s papírem a textilem, koláže a instalace.

Narodila se 6. srpna 1926 v Praze do smíšené česko-francouzské rodiny. Ačkoliv poslední roky jejího života poznamenaly vážné zdravotní problémy, tvořila a žila uměním do posledních dní. Zemřela 19. května 2014.

 

Byla členkou skupiny UB 12. Toto členství formovalo zejm. první období její tvorby. Od počátku se projevovala jako malířka se smyslem pro čistou, výtvarnou kvalitu barev. Členy UB 12 byli V. Bartovský, V. Boštík, F. Burant, V. Janoušek, V. Janoušková, J. John, S. Kolíbal, J. Mrázek, D. Mrázková, V. Prachatická, O. Smutný, J. Šetlík, A. Vitík, od r. 1962 A. Kučerová a od r. 1964 J. Zemina. Ačkoliv na své okolí ona sama i její tvorba často působí melancholicky, introvertně, potřeba komunikovat, sdílet, vést dialog s ostatními, nejen o umění, spiritualitě, byla prodchnutá celým jejím životem.

 

Už v 70. letech byla oceněna na bienále ve Florencii a Lublani, v roce 1991 získala francouzský Řád za literaturu a umění, doma pak převzala medaili Za zásluhy a Cenu Ministerstva kultury. Jako jedna z mála českých umělců je Šimotová zastoupena ve sbírce pařížského muzea moderního umění Centre Georges Pompidou, dále jsou její díla k vidění například v Tokiu nebo Stockholmu.

 

 

Odkazy na rozhovory, články, videa i hudbu inspirovanou osobností a životem Adrieny Šimotové
PřílohaVelikost
AdrienaŠ..jpg24.73 KB